Autoscroll
1 Column 
Text size
Transpose 0
V Amnose mě šimrá Dmalergie, Fjak se tak šourám Ealejemi, ale Amje mi fajn Dmdobře se tu žije, v mé FrozkvétaEjící Amzemi. Tak trochu slzím a pokašlávám, jak mi do očí padá pyl z květů, nevěřím všem těm poplašným zprávám, mně prostě a dobře je teď tu.
Pletence milenců v čerstvé trávě a křik dětí z pískoviště, já věřím nejvíc své vlastní hlavě, mé tělo je mé utočiště.
--Tak mi Fdoktoři Epouštějí Amžilou, to aby Finfekce EnezpůsoAmbila, --že bych snad nakazil taky svou milou, zemi co vskutku je čilá.
Pověstná jarní apatie a dlouhé fronty před apatikou, já a ty kouříme u Slávie, dál pak po nábřeží elektrikou. Kousek od tud je galerie, vrátného znám a za litr rumu, uvidíš obrazy mistrů z Itálie a vrátného zlitého jak pumpu. Rád se kochám a rád jsem kochán, koho chleba jíš, toho píseň zpívej, já zpívám tomu koho zrovna potkám, dělám všechno pro to, abych zůstal živej. --Páč mi doktoři dál pouštěj žilou, infekce ve mně však už pokročila --co nejde rozumem musí jít silou, kam pak se mrška skryla. Zápisy vznešených dialogů, citáty velkých mužů i žen, kouřové signály úst demagogů, kde domov můj - má rozkveltá zem. Oteklá tvář, vstupenka do legií, stíny tlouštíků na štíhlých křivkách cest, partizán napaden letardií, bezelstná vítězství slibů a gest. Na základní škole T.G.Masaryka naříká poslední učitel dějepisu, znuděných studentů se výklad nedotýká, budoucnost národa krapet mimo mísu. --Tak mi doktoři pustili žilou, infekce nátlaku ustoupila, --pak opustím taky svou milou, zemi čo zabudla, že mala Kryla.
by =-28-=