Kryštof - Jeviště

A když mi ^C#mřekneš odletím hned ^G#mpryč z tvého ^F#msrdce dokořán a když se ^Avyhnu záclonám

Zbydu ^C#mnad městem jen já a ten ^G#mkýč, co ho bůh ^F#msype z rukavic starý ^Aplešatý měsíc a nic víc

Budu jak ^C#mprázdný kultu^G#mrák jen ^F#mjedna z tvých derniér snad nej^Ahezčí z nejhorších her

Budu jak ^C#mprázdný kultu^G#mrák a ^F#mjediný co mě zmate budou ^Avšude kolem starý lístky z šaten.

R: A mé ^Aprázdné jeviš^Etě, ti ^Bnechám na příš^Atě, a mé prázdné jeviš^Etě, ti ^Bnechám na příš^Atě.

A když mi ^C#mřekneš odletím hned ^G#mpryč v tu chvíli ^F#mzmizí všechen strach a na mou ^Ažidli sedne prach

A na para^C#mpet ti dám svůj ^G#mklíč a báseň ^F#mpsanou z provázku o tom že jsem ^Afakt asi jen kluk z obrázku

Že jsem jen ^C#mprázdný kultu^G#mrák jeden z ^F#mnehratelných scénářů a ^Ašpatný výklad ze snářů

Že jsem jen ^C#mprázdný kultu^G#mrák partie ^F#mkončící vždy matem smirkový ^Apapír, co se tváří jako satén