Asonance - MacPherson

Chvíli stál, pak do rukou své housle vzal, prsty na strunách a oči zářící A zástup pod ním začal tančit s ním, když MacPherson hrál pod šibenicí Život můj byl boj, byl plný násilí, bral jsem bohatým a chudým rozdával Však žádnou lítost jsem nikdy necítil, když jsem do rukou svoje housle bral Ze všech krásných žen já měl jsem nejvíc rád tu nejkrásnější, co mě zradila Jen kvůli ní tu stojím spoutaný, že mi bílý šátek z okna hodila Mnozí z vás se přišli jenom podívat, mnozí z vás mé housle chtějí mít Však žádný víckrát na ně nesmí hrát, a já musím je teď v půlce rozlomit Co víc je smrt, než konec trápení, než můj útěk ze žalářních zdí Jak vzdálenou zář já vidím její tvář a přísahám, že nebojím se jí