Aleš Brichta - Výlet do bájí

Pojď ^Emuvidíš stěny ^Gzačouzený pár ^Dstolů jen loučí ^Aosvětlených řev ch^Emvástání někdo na ^Gstole spí nádher^Dnej výlet do ^Embá-jí Noc končívá ranní kocovinou lesk pohárů plnejch medovinou šenkýřka s úsměvem hosty vítá korbely nedopočítáš Báje ^Emjsou pl^Gné ^Dpotulných ^Ary-tí-řů zbrojno^Emšů ví^Gry ^Dplášťů ^Emkřižáckých báje ^Emjsou pl^Gné ^Dzázračných^A šermířů a šípů^Em v cí^Gli ^Dterčů krá^Emlovských Na ^Cnitkách ^Gdějin se^D schází[]postavy dávných hrdinů čas po nich prachem jen há-zí nechce je tvořit zpět ze stí-nů když už padli[H7]Báje jsou plné zlotřilých mordýřů co jednou skončí katovou sekerou báje jsou plné hospod a šenkýřů kde panští kočí se o čest poperou Na nitkách dějin se schází postavy dávných hrdinů čas po nich prachem jen há-zí nechce je tvořit zpět ze stí-nů když už padli