Zrní - Dva

^AmMluvíme k sobě večer tiše, ^Emoba jsme zkřehlí. ^AmListí se drží, nepadá ještě, ^Empodzim je smutný. ^FKdokoli se mě zeptá, věřím-li ^Amna lásku, tak řeknu ne. ^FVím jenom, že jsme my dva, spolu se^Em držíme, držet se^Am budeme

^AmKoukáme na sebe, když den mizí, ^Emjak racci na moře. ^AmJako dvě samoty, poslíčci cizí, ^Emzbylí si sobě. ^FKdokoli se mě zeptá, věřím-li^Am na Boha, tak řeknu ne. ^FVím jenom, že jsme my^Dm dva, spolu se ^Gdržíme,^Emi držet se^Am budeme

^AmKoukáme na sebe, když noc vřelá ^Emtiše nás obemkne. ^AmJak zvíře do ohně, stromy co celá^Em staletí při sobě stojí,^F a nedotknou se ^{C F Em Am F} Kdokoli se mě zeptá, věřím-li^Am na osud, tak řeknu ne ^Fvím jenom, že jsme my dva, spolu se ^Emdržíme, držet se^Am budeme.^{G F}Kdokoli se mě zeptá, věřím-li ^Cna lásku, tak řeknu ne ^Fvím jenom, že jsme my ^Dmdva, spolu se ^Gdržíme, ^Emdržet se ^Ambudeme ^{Em Am Em}